Adam Lambert versus Albert Kowalczyk – jeden na jednoho
Rozhovor pro cgm.pl
AK: “Vždycky mně zajímalo, kdo ve všech těch “hvízdavých” písničkách, takových jako Tvůj Ghost Town nahrává to hvízdání? Je to ten zpěvák, nebo na to zaměstnáte někoho jiného?”
AL: “Kdybych uměl hvízdat, byl bych to já, ale já to neumím.”
AK: “A já jsem si myslel, že to hvízdáš Ty!”
AL: “Oni tam to hvízdání chtěli tak hrozně moc, takže to nakonec nahrál jeden ze spoluautorů té písničky. A on umí mnohem lépe hvízdat než já. Já jsem příšerný”
AK: “Takže tam vlastně je něco, co jako zpěvák nedokážeš?”
AL: “No pár věcí je tam určitě.”
AK: “Viděl jsem, že jsi na ‘The Original High’ u několika písniček napsaný jako spoluautor textů. Jaký je vlastně Tvůj osobní přínos v tom albu?”
AL: “Každá písnička vzniká jinak, jinou cestou. U některých písní sedím s ostatními skladateli úplně od samého začátku a máme už nějakou hudbu, kterou už jsme napsali, nebo rytmus a my do toho skládáme melodii a pak píšeme texty a někdy je tam nějaká melodie na kterou někdo jiný napíše text. Každá písnička je jiná. Ale já jsem určitě rád účasten a jsem rád, když můžu být součástí toho týmu, který tvoří tu píseň.”
AK: “A kdo napsal text ke host Town?”
AL: “Většinu textu napsal původně Sterling Fox.”
AK: “A co jsi Ty vnesl do té písně?”
AL: “Část textu.”
*smích*
AK: “Toho dalšího textu.”
AL: “Jo, toho dalšího textu. Ale z větší části je to práce Sterlinga Foxe.”
AK: “Zajímalo by mně jak moc osobní by takový text písničky pro Tebe mohl být?”
AL: “Určitě jsme se Sterlingem mluvili o věcech, o životě. A Sterling a já si spolu rozumíme docela dobře. On například hrál kdysi také v divadle a bavili jsme se o tom co jsem prožil a co se mi v životě přihodilo a byly tam definitivně věci se kterými se on mohl ztotožnit. Takže je dobré, že jsme se vzájemně mohli poznat, víš, takže ta píseň vychází ze skutečnosti.”
AK: “Už se Tě mnohokrát ptali na název toho alba “The Original High” a Ty jsi vysvětlil, že jde o návrat do toho prvního okamžiku, kdy máme pocit, že nás něco doopravdy zaujalo. Pamatuješ si, co bylo u Tebe tím okamžikem? Pamatuješ si svůj “original high”, co to bylo?”
AL: “Ano, myslím si, že můj ‘original high’ byl, když jsem byl poprvé na pódiu a zpíval.”
AK: “Kdy to bylo a co to bylo?”
AL: “Myslím, že mi bylo devět nebo deset let. Byl to úžasný pocit víš, prožít poprvé to vzrušení. Bylo to bezva.”
AK: “Ale kde to přesně bylo?”
AL: “Někde v San Diego. Když jsem byl malý, nemohu si vzpomenout co to bylo za divadlo, byl to nějaký muzikál. Jo, bylo to bezva, dobrý pocit.”
AK: “Znamená to, že se vlastně celý svůj život ženeš za tím pocitem?”
AL: “Někdy to tak bývá. Někdy ty vzpomínky honí Tebe. *smích* Míním, že myšlenkou toho alba je, že každý song je o myšlence, že je tam něco, co Tě dělá šťastným, co si myslíš, že Tě udělá šťastným. Někdy si neuvědomíme, že jsme si vybrali špatně a ženeme se za nesprávnou věcí.”
AK: “Řekl jsi, že Ti bylo devět, když jsi poprvé hrál divadlo? Byl jsi to Ty, kdo přiměl Tvé rodiče, aby Tě přivedli na pódium anebo to udělali oni samotní?”
AL: “Myslím, že to bylo oboustranné. Víš, byl mně plný dům. Často jsem se převlékal a něco dělal a mí rodiče prostě viděli, že mám rád umění a kreativitu a chtěli pro to najít nějaké uplatnění a možnost rozvíjet to. A také, že jsem měl spoustu energie a hodně jsem mluvil, mluvil jsem v podstatě nonstop, takže chtěli abych dělal něco, při čem bych mohl tohle sdílet s ostatními dětmi. Takže, já jsem chtěl dělat něco takového, vystupovat a moje mamka vlastně našla tu divadelní skupinu.”
AK: “Bylo to těžké?”
AL: “Ne, miloval jsem to. Miloval jsem to, protože to bylo jednou týdně. Bylo to o víkendu, v soboty. Takže jsem jako většina děcek chodil do školy a pak tu byla sobota, na kterou jsem se každý týden těšil, protože jsem mohl jít zkoušet na divadlo.”
AK: “Nazval bys sám sebe muzikantem? Protože jsi opravdu vynikající zpěvák a umělec, ale hraješ na nějaký nástroj?”
AL: “Já nehraji na žádný nástroj. Jsem prostě zpěvák. A jako zpěvák miluji zpívat různými styly. Je to opravdu zábava. Protože podle mně pro tohle potřebuješ určité hudební schopnosti. Musíš mít dobrý sluch, musíš vědět jestli to sedí, je to o cítění. Není to vždycky o tom, že to znáš technicky, je to o schopnosti cítit to, což pro mně je hudba, víš?”
AK: “Letos Ti bylo 33”
AL: “Musíš mi to připomínat?”
*smích*
AK: “Říkají tomu… Neboj se, já budu mít 33 v září (ten rozhovor je ze srpna minulého roku, pozn. př.). Jo, nazývají to “Kristova léta” a říká se, že je to doba, kdy je muž plně vyvinutý tělesně i duševně. No, tohle jsem aspoň četl ve Wikipedii.”
AL: “No, ale vypadá to, jako že by to tak mohlo být. Pokud věříš v astrologii, tak v tom období se dokončí návrat Saturnu. Víš, Saturn se vrací od 27. do 33. roku, takže tohle by měla být velká změna ve Tvém životě”
AK: “Říkají tomu životní krize.”
AL: “Jo, přesně, tohle zní správně.”
AK: “Dostaneš se do krize středního věku když je ti čtyřicet a padesát a pak na začátku tvých šedesátin, bereme to jako životní krize.”
AL: “Ano…”
AK: “Děje se teď něco ve Tvém životě co bys považoval za změnu? Víš, protože lidi někdy začnou přemýšlet, jestli se jejich život ubírá tím správným směrem, jestli dělají ty správné věci a tak podobně…”
AL: “Jo, jako většina lidí, mám pocit, že se stále učím a vyvíjím. Zcela určitě si myslím, že ve 27 letech jsem měl velkou životní změnu. Tehdy jsem se zúčastnil soutěže ‘Americký Idol’ a byl jsem poprvé v televizi a poté se všechno změnilo. Těch minulých 6 let byla tak nějak cesta plná velmi zajímavé okamžiků, jednou nahoře a jednou dole a já jsem se snažil být šťastný a kreativní a také zůstat skromný, víš, je to důležité, stát stále nohama na zemi a mít kolem sebe dobré lidi a bavit se.”
AK: “Poslouchám písničky na The Original High a některé z nich jsou hlavně o osamělosti. Ty jsi teď sám. Jsi s tím spokojený nebo se někdy cítíš osamělý?”
AL: “Řekl bych obojí. Někdy se cítím naprosto v pohodě a cítím se nezávislý a já miluji tu svobodu. Ale na druhé straně, samozřejmě že by bylo fajn podělit se s někým o všechny ty zážitky. Víš, je to velmi obtížné v tomto světě, kde je buď jedno nebo druhé. A je těžké být uprostřed. Takže je to zcela určitě problém.”
AK: “A koho bys nazval svým nejlepším přítelem?”
AL: “ Mám doma několik nejlepších přátel. Ale myslím si, že mým nejlepším přítelem je album ‘The Original High’. *smích* Je to věc, která je mi nejbližší.”
AK: “Jsi v Polsku už potřetí. Byl jsi tady sám, pak se skupinou Queen. Jaké dojmy si s sebou odvážíš z téhle země?”
AL:” Myslím, že je to tady opravdu bezvadné. Opravdu na mně tady všichni udělali dojem. Je tu dobrá energie.”
AK: ”Naposledy jsi tady byl s Queen. Dostáváš hodně otázek ohledně Queen a já je nebudu opakovat. Ale vždycky mně zajímalo, jestli tam byl okamžik během Tvé spolupráce s Brianem Mayem a Rogerem Taylorem, když pomineme, že jsou geniové a že jste jako rodina, jestli tam byl někdy okamžik, kdy jsi cítil ten věkový rozdíl. Kdy sis řekl: ‘Oni jsou opravdu skvělí chlapi, ale oni jsou už tak staří.”
AL: “No, definitivně tam byly okamžiky v našich rozhovorech, kdy jsem cítil, že oni toho vědí víc než já, že toho prožili mnohem víc než já, že umí víc než já, že toho hodně viděli. Takže já tak nějak opravdu oceňuji, že oni mají víc životních zkušeností než já, takže já se od nich mohu něco naučit. Je to skvělé, mít kolem sebe lidi, kteří jsou moudří a prožili všechny ty věci. Je to pro mně velmi poučné a inspirující.”
AK: “Takže jsi se nikdy necítil jako malý kluk?”
AL: “Ne, ne jako malý kluk, ale definitivně tam byly okamžiky, kdy jsem si uvědomil, že jsem mladší. Ale, oni jsou mladí duchem a když jsme spolu na pódiu, tak většinou ten pocit nemám vůbec, je to jako kouzlo a vůbec tam není cítit nějaká věková propast.”
AK: “Podporuješ mnoho humanitárních nadací, ale ze zřejmých důvodů také hnutí LGBT za rovnoprávnost. Jak jsi přivítal rozhodnutí Nejvyššího soudu USA.
AL: “Vlastně jsem tenkrát byl v New Yorku, když to vyhlásili, což bylo velmi vzrušující a já já jsem šel společně s mými přáteli ven na Christopher Street, kde je Stonewall (gay-podnik: https://en.wikipedia.org/wiki/Stonewall_Inn, pozn. př.), což je místo, kde celé to hnutí původně začalo, takže to bylo pěkně vzrušující být ten den právě tam a všichni ti lidi v ulicích. Všichni byli hrozně šťastní a cítili, že je to velký historický okamžik. Všichni jsme to cítili, bylo to bezva.
AK: “Opili jste se?”
AL: “Měl jsem nějaké pití (alkohol), jo.” *smích*
*shimoli*
