Adam ve studiu s Elvisem Duranem během Elvis Duran Morning Show.
Z rozhovoru Adama s Elvisem Duranem máme sice video, kde ale chybí některé části rozhovoru, takže já jsem ten rozhovor raději přeložila z hlasového záznamu, který můžete najít zde:
Elvis: “Co mohu říct o Adamu Lambertovi? Mohl bych toho říct hodně, ale rád bych všem řekl, že je tady. Sledovali jsme Adama jak dělá na svých věcech… Zavřete ty dveře! Já jsem ho ještě neuvedl! Co to ksakru…”
Adam: Co se děje?”
Elvis: “Představuji Tě! Běž pryč! A jo, prostě pojď dál! Adam Lambert je tady!”
Adam se objevuje ve studiu a vítá se s Elvisem a moderátorkou.
Při svém příchodu Adam řekne Elvisovi, že se zmenšil (shrinken), což byl od něj trochu nešikovně zvolený slovní obrat, takže se nedivím Elvisově odpovědi: “Nikdy tohle neříkej muži!”.
Adam se opraví – Elvis zhubnul. Jemu samotnému se dostane pochvaly, že je taky štíhlý a chvilku o tom navzájem žertují. Elvis řekne Adamovi, že hodně zhubnul a pak dodá: “Tvá ‘věc’ je větší’ – Adamova odpověď: “Myslím, že je to jen zdání”. 😀
Na Elvisovu poznámku, že „tohle je Adamův falešný smích“, moderátorka připomene, že Adam byl na jejich Jingle Balls (před lety), kde zpíval “Whataya Want From Me, a při rozhovoru s jedním z jejich DJs se Adam na jeho otázku usmál takovým falešným (ale hezkým) úsměvem, že ten DJ z toho byl celý unešený a o Adamovi prohlásil, že je moc milý a že on (ten DJ) měl díky němu skvělý pocit.
Moderátorka: “Nikdy jsi z nějakého rozhovoru neodešel?”
Adam: “Ne, nemyslím si.”
Elvis: “Dneska by to mohlo být poprvé, co vyběhneš ze dveří.” (Žertuje, samozřejmě, ale na konci jsem měla pocit, že by Adam v některých okamžicích možná i rád z toho studia zmizel předčasně. Některé dotazy a poznámky opravdu nebyly moc vkusné. pozn. př.)
Elvis: “Adam Lambert! Je tam toho tolik ke slavení. Ze všeho nejdřív Ghost Town se rozjíždí…”
Adam: “Jo!”
Elvis: A album vychází příští měsíc myslím.”
Adam: “Ano, 16. června. The Original High. Předobjednejte si je!”
Elvis: “Jak to jde?”
Adam: “Jo, jde to skvěle.”
Elvis: “Ty jsi vlastně měl turné s Queen. A trvalo ti to nějakou dobu než jsi vydal nové album. Jsou to asi tři roky, že jo?”
Adam: “Jo. Vlastně jsem odešel od mé minulé nahrávací společnosti a říkal jsem si ‘Já nevím, co budu dělat.’ A náhodně jsem začal psát nějaké věci a pak jsem našel jiné producenty , bez toho, že by mně někdo dohlížel a pak to klaplo. Dohodli jsme se a lidi se pro to nadchli a … a já mám album!”
Elvis: “Lidi by na Tebe dohlíželi?”
Adam: “Ne, myslím, že by label měl kontrolu nad celým tím procesem. To je vždycky hodně lidí víš, kteří jsou v tom zapojeni. A já jsem měl prostě nějaký čas, abych pracoval sám na svých představách a ukázkách bez toho, že by mi někdo stál za zády.”
Elvis: “Tohle jsou věci kolem hudebního průmyslu, takový je hudební průmysl.”
Adam: “Jo!”
Elvis: “Takže Ty jsi byl jakoby schovaný někde, nikdo nevěděl kde a dělal jsi na nových věcech, žil si svůj život a psal další věci a pak jsi řekl: ‘Okay, teď jsem připravený. Bylo to tak?”
Adam: “Jo, ta svoboda, kterou jsem tam měl, to bylo skvělé. Bylo to opravdu skvělé.”
Moderátorka: “Vím, že někteří umělci mají svá místa, kam chodí pracovat. Máš nějaké speciální místo kam rád chodíš?”
Adam: “Jo přesně. Poté co jsem udělal několik ukázek a dohodl jsem se s Max Martinem, aby to celé produkoval, šel jsem na několik měsíců do Stockholmu.Což bylo divné, protože, víte, byl jsem předtím několikrát pryč na nějakou dobu, ale nikdy jsem nikde nezůstal po několik týdnů. A bylo tam hodně chladno a pošmourno, protože to bylo v únoru, ale měj jsem se tam skvěle, Švédsko je bezva země. Je to hodně pohodové. Ve všem. Velmi nádherní lidé.”
Elvis se pak ptá na nové album. Jak je odlišné, jestli je tam nějaký vývoj…
Adam odpovídá, že je to odlišné. Že je je teď víc v pohodě a cítí větší sebejistotu, zná lépe sám sebe.
Elvis: “Kde jsi byl před třemi lety, když jsi se cítil méně sebejistý než teď?”
Adam: Myslím, že jsem před třemi léty víc experimentoval.”
Elvis: “S drogami a alkoholem?”
Adam: “Ne, s hudbou.”
Vysvětlí pak, že dříve zkoušel pracovat s různými nápady a myšlenkami, kdežto tentokrát se zaměřil na jednu ucelenou věc.
Elvis: “Víš, když jsi byl na cestách s Queen. A, oh, budete spolu opravdu hrát na Rock v Rio?”
Adam: “Jo, máme dalších šest koncertů v Jižní Americe. Nikdy jsem nebyl v Jižní Americe, jsem tak natěšený.”
Elvis: “Oh, budou Tě milovat!
Adam: “Jo.”
Elvis: “Já to řeknu jako Jihoameričani. Přivítáme Tě (vřele). Nikdy jsem tam nebyl, ale cítím to, jako by to byli moji lidé.”
Elvis: “Queen jsou takoví, bože, chci říct, je to obrovské. Queen jsou jednou z našich ‘institucí’, jsou víc než jen skupina, jejich historie a odkaz… A teď jsi se s nimi spojil, pro tenhle projekt, který s nimi děláš. Jako, napadlo Tě vůbec někdy, jak náročné tohle vůbec bylo, být s nimi?”
Adam: Oh ano. Míním, když jsme dělali plán toho turné, napadlo mně ‘oh bože, co na tohle řeknou fanoušci Queen?’ Musel jsem to brát pomalu a tak trochu přijít na to, jak k tomu přistoupit, protože, víš, bylo tam hodně v sázce.”
Elvis: “Byl tam nějaký odpor?”
Adam: “Ne, myslím, že tam bylo trochu reptání předtím než jsme začali. Lidi, hlavně hardcore fanoušci byli tak trochu jako: ‘Fakt? Kdo je ten chlap? Protože hodně lidí od Queen mně v podstatě neznali. Obzvláště lidi v zámoří, kteří jsou velkými fanoušky (Queen). Ale myslím si, já si myslím, že jsem jim dokázal, že se pletou a já…”
Elvis: “Jo, dokázal. A teď si říkáš o kompliment, máš ho mít.”
Adam: “Noooo.” 😀 (Adam se tady zatváří opravdu úžasně :))
Elvis: “Byl jsi fantastický.”
Adam: “Dobře jsem se bavil. Jakmile si něco začnete užívat, všechno se změní. A tahle to u mně bylo se vším. S prací na tom albu, s mými pocity ohledně toho turné… Víte, když jdete za svým snem, být zpěvákem, který nahrává své desky v tomhle hudebním průmyslu, je tam hodně v sázce a je na vás vyvíjený velký tlak a někdy si to zapomenete užívat. A já si během těch dvou let, co jsem pracoval na nové desce a turné s Queen uvědomil :’A jo, tohle by měla být zábava’.”
Elvis: To je skvělé. To by tak mělo být.”
Adam: “Jo. Není to tak vážné jak jsem si to předtím představoval.”
Elvis: “Myslím, že by to měla by to být zábava.”
Adam: “Jo, protože to je hudba. Lidi by přitom měli něco cítit. Je to takový dar, takové potěšení a já mám možnost to dělat jako svou práci, víte?”
Moderátorka: “Chceš říct, že pokud se lidem bude líbit nové album, budeš mít turné?”
Adam: “V podstatě. Chci říct, je to dost těžké, víš.”
Elvis: “Takže pokud to album neuspěje, nebudeš mít turné?”
Adam: “Asi ne.”
Elvis: “Mimochodem, Adam Lambert je tady a my budeme hrát Ghost Town a já se musím zeptat na něco o čem přemýšlím celé ráno. Je to pravda Adame, že Tě Freddie Mercury navštívil ve snu?”
Adam: Neměl jsem sen o Mercurym, vlastně ne. To je zajímavé.
Elvis: “Hledal jsi vůbec… když jsi začínal s Queen, hledal sis informace na Googlu, aby ses dozvěděl víc o Freddiem?”
Adam: “Jo, hledal. Díval jsem se na dokumentární filmy a začal jsem vyzvídat (na Brianovi a Rogerovi) ohledně něho. Když jsme cestovali během turné. A slyšel jsem několik opravdu dobrých příběhů. Znělo to, jako by to byl opravdu hodně zábavný chlapík. Jo, jako s opravdu, skutečně dobrým smyslem pro humor a… no však víš kdo to byl, že jo?”
Elvis: Myslíš, kdo je Freddy? Freddy… no on zabil hodně lidí, je o tom film.”
Moderátorka. Neee, to by jiný Freddy! (Freddy Krueger)
Elvis: “Freddie Mercury, samozřejmě. Zpíval s Queen po mnoho let .”
Moderátorka: Tvoje píseň na konkurzu pro Americký Idol byla Bohemian Rhapsody. Měl jsi teď když jsi stál na pódiu s Queen ten pocit určitého uzavřeného kruhu?”
Adam: “Jo, bylo tam několik takových okamžiků “uzavřeného kruhu”, přešlo to do určitého druhu spirály. Míním tím, prvně tam byl můj konkurz, následovalo finále (AI), kde jsme spolu hráli We Are The Champions, takže to byl takový první vrcholný okamžik (uzavřený kruh), který byl jako: ‘Wow, tohle je neskutečně neuvěřitelné, pak jsem s nimi pracoval několikrát při různých příležitostech a pak tohle turné. To je šílené.
Elvis: Okay, tady to máme, otázka. Když píšeš písně pro své nové album, je to příběh toho, čím procházíš ve svém životě, není?”
Adam: “Nee.”
Elvis: “Ptám se: ‘Kde jsi, kam směřuješ? Co čekáš od života v těchto dnech?”
Adam: “To jsou hluboké myšlenky. S Elvisovým snem”
Elvis: “Ne vážně. Protože Ty jsi byl vždycky zábavný, když jsme se setkali, ale já se vážně chci zeptat, kam směřuješ? Co hledáš? Jak chceš dosáhnout úspěšnou hudební kariéru?”
Adam: “Já nevím. Jako, asi před deseti lety, když mi bylo něco málo přes dvacet, tak jsem si myslel, že vím všechno. Víš, člověk se dostane do toho bodu. A vlastně, s přibývajícími léty jsem si uvědomil, že vlastně nevím nic. A vtip je v tom, že jsem se vyrovnal s tím, že jsou tam věci, které neznám. A upřímně, já opravdu nevím a snažím se brát věci tak jak jdou a užít si to a nestresovat se tím vším a nehledět na budoucnost, jako bych ji měl předpovězenou pomocí křišťálové koule, ale, tak nějak brát co přijde.”
Elvis: “Jo, jsi tady už nějakou dobu, můžu říct, Adam Lambert už tady je nějakou chvíli.”
Adam: “Jo.”
Elvis: “Už nejsi žádný mlaďoch.”
Adam: “Už nejsem nějaký mlaďoch.” (‘spring chicken’ je slang pro velmi mladou osobu)
Elvis zažertuje, že Adam už určitě používá něco na zvlhčení pleti, protože jeho pokožka je teď sušší než byla (což se stává s přibývajícím věkem) a pokračuje: “Říkáš si někdy:’Bože, já jsem předtím nebyl moc dobrý, teď jsem o moc lepší.”
Adam: “Já si nemyslím, že by to byla otázka jako ‘dobrý nebo špatný’. Myslím si, že jsem teď prostě jiný. Myslím, že hudebně jsem na jiném místě. Jsem opravdu pyšný na to, co jsem dokázal během těch uplynulých šesti let. Ale myslím si, že jsem se změnil, že jsem vyspěl, nabral jsem nový směr…”
Elvis: “Co dokážeš, tohle je jednoduchá otázka, možná odpověď bude obtížná. Co dokážeš teď se svým hlasem, co jsi nedokázal před deseti lety?”
Adam: “Hmmm. Můj hlas je teď trochu hlubší. Přirozeně. Tohle přichází s věkem. Takže já teď rozvíjím můj dolní hlasový rejstřík, což je tak trochu i na mém novém albu.”
Elvis: “Zpíváš stejně vysoko jako předtím?”
Adam: “Jo.” (Vysokým a tenkým hlasem.)
Elvis: “Froggy je ve studiu a má na Tebe otázku” (Elvis a Adam pak říkají něco, co jsem nezachytila tuším, že to mohlo být něco o vlasech).
Froggy: “Ahoj Adame, jak se máš?”
Adam: “Jak se máš?”
Froggy: “Mám na Tebe otázku složenou ze dvou částí. Když jsi byl v roce 2009 na Americkém Idolu, myslel sis, že Tvá kariéra přetrvá Americký Idol?”
Adam: “Vlastně, když jsem byl na konkurzu na Americký Idol, myslel jsem si, že sakra nemám šanci. Myslel jsem si: ‘Dělám to prostě, protože je mi 27 a už nemám jinou možnost, tak proč ne. A pokaždé, když jsem získal hlasy a postoupil do dalšího kola, říkal jsem si: ‘Nemůžu věřit tomu, že se to děje. Bylo to šílené.’”
Froggy: “Ozvali se Ti? Jako, já vím, že tu sezónu ve které jsi byl vyhrál Kris Allen, ale já vím, že Ty jsi mnohem známější a máš mnohem větší kariéru než Kris, ale, byl bys součástí poslední sezóny, kdyby to po Tobě chtěli?”
Adam: “To záleží. Byl jsem zpátky na té show skoro každým rokem od té doby co jsem tam soutěžil, takže jsem se mohl ukázat a zeptat se: “Co je nového?”. A ten tým lidí, co je tam je skvělý. V tom uplynulém ročníku jsem byl zpátky jako hostující porotce. Byl to ta nějak záskok na poslední chvíli. Keith měl úmrtí v rodině, takže jsem tam přišel a dělal porotce pro konkurz v New Yorku, což bylo opravdu bizarní.”
Moderátorka: “Další uzavřený kruh.
Adam: “Jo, další uzavřený kruh. Idol mi je neustále přináší.”
Froggy: “Myslím, že Kris Allen musí být hodně, hodně naštvaný, takhle ho zradili.”
Adam: “Kris je velmi nadaný kluk, to musím říct.”
Moderátorka se Adama zeptá na něco, co bohužel nemůžu zachytit. Při Adamově odpovědi: “Ne” se všichni zasmějí a ona poznamená: “Jsi pořád tak upřímný jako dřív.” Elvis chce Adama přimět aby jim zazpíval, ale Adam tvrdí, že nemůže, protože je moc brzo ráno (8:30). Že je to něco, co by dokázal před deseti lety, ale ne dnes.
Elvis: “Takže, jakou radu bys dal vítězi Amerického Idolu?
Adam: “Oh, tohle je velmi sugestivní otázka.”
Elvis: “To je, Adame!
Adam: “Eeee, hmmmm…” *smích* “Sugestivní otázka, opravdu. Cítím to tak nějak jako: ‘Musíš dostat to co chceš, musíš být chytrý a využít čas, protože nemáš vlastně moc času. Po finále té soutěže, lidi si tě nebudou pamatovat příliš dlouho. Musíš být průbojný. Někdy třeba budeš moc dlouho otálet s vydáním své písně a lidi budou jako: ‘Kdo je tohle?’. Takže chci říct jdi na to rychle a tvrdě.”
Moderátorka: “Je to tak ošidné a tak smutné, že během několika týdnů lidi by už zapomněli kdo jsi.”
Adam: “Jo.”
Moderátorka: “Co si myslíš o tom, že během Amerického Idolu tam bylo tak hodně lidí, kteří jsou úspěšní, než tomu je na jakékoliv jiné pěvecké show a co si myslíš že je důvodem, že tak hodně vás z Amerického Idolu je úspěšných?”
Adam: “Netuším.” *smích* “Někdo se mně už na to ptal a já na to: ‘Já nevím proč tomu tak je. Možná proto, že ta show je tady nejdéle a vydobyla si své postavení tím, že lidi, kteří jí prošli ze začátku byli úspěšní, jako například Kelly Clarkson, která je tou první vítězkou, my všichni, tedy, já miluji její hlas. Myslím si, že je úžasná zpěvačka a má skvělé písničky. Takže, možná tohle jsou ty důvody, proč ta show má takovou reputaci, protože od samého začátku produkovala úspěšné lidi.”
Elvis: No a tady je ještě sugestivnější otázka.”
Adam: “Ještě víc?”
Elvis: “Známe Ghost Town, hrajeme ho. Je tam písnička, kterou nikdo nezná a kterou bychom mohli slyšet? No tak, kámo. Není tam něco exkluzivního, co můžeme zahrát na Tvém iPodu? Máš iPod?”
Adam: “My jsme vydali jednu písničku. Je to “instant grat track” (skladba, kterou si můžete zakoupit nebo stáhnout zdarma, pokud máte objednané album, ale která není oficiálně jako singl) a když si objednáte to album, dostanete tu píseň, můžete ji získat jako singl, i když to není právě teď singl pro rádia, protože máme Ghost Town, který miluji, ale můžete ji slyšet. Jmenuje se Underground.”
Elvis: Nemám pocit, že je to pro mně dostatečně exkluzivní.”
Froggy (?): “Určitě máš nějaký rozpracovaný materiál.”
Elvis: “Jo, chceme něco, co nemáš ještě dokončené. No tak.”
Adam: “Ale no tak! Elvisi!”
Elvis: “Zazpívej nám. Prostě zazpívej.
Chlapi ve studiu se snaží Adama přemluvit aby jim zazpíval něco nového.
Adam: “Víte co lidi, jakmile bude víc lidí znát tu písničku (Ghost Town), protože ji budete hrát hodně krát pro mně, víte, pak se vrátím zpět a udělám vám vystoupení. Domluveno?
Elvis: “Takhle se dělá z hudby byznys. Dobře, budeme hrát Ghost Town. Víme, že budeš vystupovat v Central Parku na jednom ze série koncertů, které tam budou příští měsíc, řádit v únoru s Queen, s nimiž jsi byl na turné v roce 2014 (Adam udiveně: “V únoru?”). Ty jsi s nimi řádil v únoru, bylo to v novinách.”
Adam: “A jo, já jsem s nimi řádil v únoru, jo.”
Elvis: “Aha, to už bylo? Já jsem myslel že to bude až v příštím roce. A samozřejmě, budete hlavním tahákem pro koncert Rock in Rio v Rio de Janeiro, bude se Ti to líbit!”
Adam: “Hrozně se těším!”
Elvis: “Jo, a hlídej si peněženku!”
Adam: “Jo, já vím. Slyšel jsem, že oni tam dole unášejí lidi. Jo, unášejí celebrity kvůli výkupnému.”
Elvis: ”Jak moc… Okay.”
Adam: “Chci aby mně unesli!”
Elvis: “Zahrejme si hru!”
Adam: “Je to vzrušující!”
Elvis: “Jak moc by za Tebe dostali?”
Adam: “Já nevím!”
Elvis: “No ta, přemýšlej o tom!”
Elvis: “Myslím, že bys mohl vynést cool milion.”
Adam: “To by bylo cool. Jistě.”
Adam si matně vzpomíná, že tam je nějaký film o tom unášení lidí, že byl bezva, ale že si ho nepamatuje. (Nejsem si jistá, ale možná mluvil o tomhle filmu: http://www.imdb.com/title/tt0228750/)
Elvis ještě připomene Adamovo nové album a jeho bonusovou skladbu (Underground), která se mu ale nezdá být dost exkluzivní (s čímž Adam nesouhlasí) a pak ohlásí Ghost Town, zatímco Adamovi děkuje za návštěvu ve studiu.”
Video se sestříhaným rozhovorem:
Elvis s Adamem ohlašují novou soutěž rádia Z100 New York. Elvis při tom žertem oznámí, že rádio Z100 bude na druhý den rozdávat Adamovy peníze, každou hodinu 1000 dolarů a vidět při tom Adamovu grimasu,no to je opravdu zážitek. Samozřejmě, nebudou to Adamovy peníze, jsou to peníze rádia Z100. 😀
