Setkání 4music.com a Adama Lamberta
“Ahoj, já jsem Adam Lambert a vy se díváte na 4music.com
Jaké to je být frontmanem Queen?
“Je to neskutečné. Myslím že to je to slovo, kterým bych to popsal. Víš, už letět sem před pár dny a uvědomovat si, že tohle je další věc, která mně čeká v nejbližší době, já byl jako – ‘tohle je šílené‘. Je to jako… tohle je významné a já se cítím tak poctěn a tak pokorný.
Je to velký tlak, nahradit Freddie Mercuryho?
“No, já nevím, protože já si myslím, že budu sám sebou. A doufám, že Freddie by to podpořil. A myslel si, že jsem fakt báječný. (smích)”
Proč jsi se rozhodl jít na slyšení na American Idol?
“Chtěl jsem abych byl placený zatímco dělám to, co mám rád. To je proč jsem se zúčastnil toho slyšení, proč jsem šel na AI, chtěl jsem rozšířit své možnosti a získat více příležitostí, ale nikdy bych si nemyslel, že se dostanu v té show tak daleko, nikdy. A nikdy bych si nemyslel že dokonce dostanu smlouvu (pokud jsem dobře pochopila, Adam tady myslí smlouvu s nahrávací společností, pozn. př.).
Proč jsi měl tak dobrý kontakt s audiencí AI?
“Byl jsem trošku starší, když jsem byl na Idolu. Bylo mi 27, když jsem byl na slyšení a prožil jsem toho hodně během mých dvacátých let, hodně jsem cestoval, dělal jsem různé projekty, hodně divadelních představení, byl jsem v Evropě a myslím si, že všechny mé zkušenosti mi pomohly připravit se na Idol.”
Jaké to je být vzorem?
“Jsem rád. Jsem šťastný, že jsem dostal tuhle příležitost jít příkladem, že člověk může být tím, čím chce být. A dokonce i když jsi někým, kdo je odlišný a máš sny, které mohou vypadat divoce, mohou se ti splnit. Tohle je na tom to nejlepší. Tohle je ta nejlepší inspirace, kterou můžu lidem dát – prostě říct ‘Víš, nezáleží na tom kdo jsi, rozhodnost a pozitivní myšlení tě dostanou tam kam chceš.‘“
Nazval jsi se zvláštním dítětem?
Myslím že jsem byl v sedmé třídě, když jsem dospíval. A to bylo opravdu těžké. Protože když jsem chodil do školy, neměl jsem žádné přátele. Nejraději jsem si dělal věci tak jak jsem sám chtěl. Měl jsem ve třídě několik přátel, ale vždycky jsem měl obavy když se šlo na oběd. Říkal jsem si: ‘S kým půjdu?’ V tomhle jsem byl definitivně outsider a bylo to trochu šílené. Ale myslím si, že to ze mně udělalo silnější osobnost a naučilo mně to být nezávislým a myslím si, že to člověka posílí.”
Jaké to je být slavným.
“Není tam žádná možnost zmáčknout vypínač, jakmile lidi vědí kdo jsi. Někdy je to úžasný pocit, obzvlášť když tě lidi oceňují za to, co děláš. Myslím, když jsi na pódiu a máš vystoupení nebo na různých akcích, když jsi na červeném koberci a fotí tě nebo děláš rozhovory a podobné věci, to je skvělý pocit. A pak tam jsou chvíle, kdy chceš žít něco jako normální život, jít do obchodu, dělat věci jaké dělají obyčejní lidé a slyšíš při tom: ‘Je to on, je to Adam Lambert?’ To je tak zvláštní, víš? Jako, já si nestěžuji, ale je to nepříjemné, víš?”
Je to někdy příliš?
“Jo, jsou tam někteří fanoušci, kteří se vzruší a a obejmou mně a pak mám jejich pusu přímo tady a to je trochu divné, víš. Hranice, tělesný odstup.”
Moudrý Adame, řekni nám jaký je smysl života.
“Oh, víš, já zatím neznám smysl života. Tak nějak si myslím, že život je o neustálém hledání, co si počít, sám se sebou, s ostatními lidmi. Ale tohle je proces, který se neustále vyvíjí. A já si myslím že život je prostě o vývoji kupředu, myslím si, že je to opravdu důležité. Ale já zatím nemůžu definovat smysl života. Nejsem tak moudrý. Mám před sebou ještě hodně let na to než tohle budu moct říct.”
Je čas na britská slova – asociace.
Adamova bezprostřední reakce na předložené obrázky. V prvních dvou případech je to typické britské ‘ello, na třetí obrázek říká: “AWWW… tohle je tak sladké… ona je hezká.”
Čtvrtý – “Too fattening.” (Příliš tučné jídlo, po kterém se přibírá na váze.)”
Pátý – “Most of the time.” (Většinou, obvykle.)
Šestý – “Tasty” (Chutný, lahodný).
Sedmý – “No tak teď nevím co říct… Absolute rubbish (úplná blbost) – to je co řekl on mně, jednou, když jsem zpíval. Mám rád Simona Cowella. Je skvělý, je velkou oporou. Ale jednou mi řekl ‘I thought it was absolute rubbish. Self-indulgent rubbish.’ Simon.”
