Po Idolu a Queen si to Lambert přirázoval se svým ansámblem do Domu Blues
Překlad: @DrakulkaCZ
Kariéra Adama Lamberta je specificky z jednadvacátého století, ale táhne se z kořenů, které existovaly před nástupem milénia. Je však dobré, že se pootevřely nové cesty – je jedinečný talent, s mocným sytým hlasem, který sedí tanečním vypalovačkám stejně tak jako i rockovým peckám otřásajícím stadióny.
Lambert vstoupil poprvé mezi národní elitu během osmé sezóny Amerického Idolu, když jeho obří vystoupení a akrobatický hlas předefinoval potenciál pěvecké soutěže stanice Fox. Nevyhrál, ale zanechal svou stopu; z jeho prvního alba po Idolu – For Your Entertainment – se zrodil zadumaný současně-dospělý hit Whataya Want From Me, a v roce 2011 vyrazil ve stopách Freddieho Mercuryho, když se přidal jako vokalista ke (skupině) Queen.
Středeční show v Domě Blues ukázala, jak se od dob jeho cesty Americkým Idolem vyvinul Lambertův hlas a pódiová prezentace. Zatímco stále posouvá hranice – na svém třetím albu The Original High z roku 2015 balancuje od songů laděných ve stylu elektronické taneční hudby (EDM) jako je Things I Didn´t Say až po napjaté rockové kusy typu Dirty Diana – schvaluji Lucy – rozvinul texturu svého hlasu a rozsah, což bylo ve středu naplno vidět.
Také si pěkně osvojil pobyt na pódiu včetně přechodů mezi písněmi a byl dostatečně povídavý. Avšak koncem večera ukázal, jak jeho bezostyšný akrobatický hlas obzvláště pasuje k tanečnímu parketu. Věrná leč životem sršící cover verze Bowieho Let´s Dance volně přešla v Lay Me Down – Lambertovo diskotékovou spolupráci se švédským megaproducentem Aviciim.
Taneční párty pokračovala těžce basovou Shady z jeho alba Trespassing z roku 2012; nechutně nablýskanou hymnou Fever z jeho debutového alba a dupáky These Boys a If I Had You, které uzavíraly pernou druhou polovinu sady. (Set list odkazoval ke kytaristovi Chic Nileu Rodgersovi, který spoluprodukoval Bowieho album Let´s Dance z roku 1983 a spolupracoval na Lay Me Down a Shady, což bylo milou skrývačkou*)
Když Lambert přidal smělou titulní nahrávku Trespassing s uhlazeným propojením šlachovité Another Bites The Dust, nejenže tím složil poklonu svému druhému angažmá, ale ukázal tím, jak snadno se v mžiku změní z oslavované pop star na okázalého rockového frontmana.
Adam Lambert
S Alexem Newellem. V Domě Blues, Středa
Napsala Maura Johnston
Zdroj:
Adamův tweet s odkazem na tuhle recenzi (takže se mu asi taky líbí :))
— ADAM LAMBERT (@adamlambert) February 26, 2016
Vďaka 🙂 !!!!
Není zač. Dík za komentář. 🙂