Recenze: Adam Lambert zmírnil excesy na The Original High
Překlad: DrakulkaCZ
Napsal Jon Caramanica, 15.6.2015
Adam Lambert
The Original High
(Warner Bros.)
V prvním přívalu byl Adam Lambert bizarně specifický. V roce 2009 vyletěl z ničeho nic nahoru v American Idolu, páv, který si stál za svými teatrálními vokálními jekoty a jeho pojetím show jako jednoho dlouhého konkurzu na Broadway. Skončil druhý, prohrál s hlasově uhlazeným Krisem Allenem v čemsi, co připomínalo něco jako referendum o nápaditosti americké reality – v hlasování publika.
Ve skutečném světě se ukázalo, že jeho způsob přehánění byl také kontroverzní. Pan Lambert lítal jako míček od jednoho konceptu k dalšímu – v jednu chvíli aspiroval na elektropop, ve druhé dělal hlavního vokalistu Queen.
Možná si, aby uspěl, musel najít způsob jak se podvolit něčemu většímu. A na svém třetím dlouhohrajícím albu „The Original High“ to prostě zvládnul. Výkonnými producenty alba jsou Max Martin a Shellback, švédští popoví žoldáci s přetrvávající láskou k návratům do 80.let a hudební taneční vervě let devadesátých. V panu Lambertovi našli schopnost být nekonkrétní. To ho, (trochu) zvráceně, osvobodilo.
„Ghost Town“ je možná až jeho doposud nejlepší singl. V první sloce se z toho stane buchar klubových devadesátých let a pan Lambert se nijak nesnaží stíhat rytmus. Místo toho se stane housovou divou, zpívající s precizností a ambicemi, ale sloužící písni. Strategická zdrženlivost pokračuje v „The Original High“, a dokonce i v „Another Lonely Night“, která by mohla vzejít ze soundtracku filmu „Top Gun“. S obzvláštní intenzitou zpívá v „Lucy“, skvěle vystavěné ve stylu rockových příběhů 80.let, ale dokonce i tady nechává poslední (nejhlasitější) slovo kytaře.
Pan Lambert se už neúspěšně pokoušel o pop na této úrovni předtím, na svém albu „Trespassing“ v roce 2012, ale tam ještě zápasil se stylem. Zde se pan Lambert plně oddal formuli: 10 z 11 písní má délku pod 4 minuty. Zatímco je tam pár šlápnutí vedle – pan Lambert nemá onu R&B dusnost potřebnou pro „Underground“ a „Rumours“ bizarně opisují elegantní synťákový rytmus z „Lollipop“ od Lil Waynea – nejsou tam téměř žádné extravagantnosti. Po letech „výstupů“ je možná pan Lambert zachráněn svou zdrženlivostí.
