Adam Lambert Finds Himself On The Original High

Adam Lambert nachází na The Original High sám sebe

Překlad DrakulkaCZ

Myslím, že po tom, co už jsem to několikrát dělal – a už jsem teď taky trochu starší – vím, že funguju opravdu dobře v teamu. Během procesu, kdy jsem dával dohromady poslední album pro RCA, jsem na poslední chvíli změnil management. Takže jsem měl kompletně nový team, který vstoupil do hry, když ten projekt byl už v základu dobře rozjetý. Což bylo trochu přechodové a trochu ošidné. A to je taky jedním z důvodů, proč mám pocit, proč to možná šlo tak, jak to šlo, protože se věci měnily uprostřed toho všeho.

Tak jsem si s nimi sednul a povídali jsme si a oni řekli: „Proč odtud nevypadneš a prostě nepíšeš? Prostě piš – s lidma po městě.“ A já řekl: „Vidíš, to je skvělý nápad!“ A tak jsem se obrátil do sebe – jako dovnitř – což bylo skvělé. A vlastně jednou z těch písní, která byla stvořená během té doby objevování, byla píseň nazvaná The Original High. Takže jsem měl tohle demo. A na té písničce pro mne bylo něco, co uhodilo hřebíček na hlavičku. Nejenom svým zvukem, ale i myšlenkou, která se za tím skrývala, vokály, texty, něco na tom bylo velmi svěží a byl jsem tím velmi nadšený. Můj management opravdu tvrdě usiloval o setkání s Maxem Martinem a Shellbackem. Bylo na tom skvělé to, že Max Martin dělal Whataya Want From Me na mém prvním albu, což byl můj velký hit. A můj následující singl byl If I Had You od Shellbacka. Takže vrátit se zpátky a setkat se v místnosti s lidmi, kteří mi dali moje dva největší hity, jsem vnímal jako správné. A přinést jim na stůl nějakou novou hudbu – si myslím – bylo vzrušující. Položil jsem pár demoverzí a pustil jsem jim první a oni: „Ok.“ Pustil jsem jim další a oni: „Hm, ok.“ A pustil jsem The Original High a oni se rozsvítili! A mysleli si: „Tohle – to je ono! Tohle je ta cesta, kterou musíme jít.“ Vokálně se to přibližuje něčemu jinému, je to mnohem jemnější, mnohem intimnější, víc to rezonuje. Textově je to trochu napjatější a svým způsobem temnější než jsem možná v minulosti býval. A oni vnímali, že se jich to opravdu dotklo. A řekli: „Víš, my bychom rádi udělali něco víc než jen pár písniček. Proč si nepromluvíme o celém albu?“

Což pro mne bylo… Mám na mysli – v tu chvíli jsem opustil vydavatele, byl jsem z toho tak nějak vyděšený, protože jsem si myslel: „Ou bože, co budu dělat?“ Oni mne v podstatě přišli tak nějak zachránit. První nápad byl: „My ti pustíme pár nahrávek tady v LA, ale potom – proč nepřijedeš do Švédska a nestrávíš nějaký čas ve Stockholmu, abys psal a objevoval s našimi lidmi?“ A já jsem řekl: „Sakra jo! Uděláme to.“ A tak jsem tam jel a strávil tam osm týdnů. Ve Stockholmu. V únoru a březnu. Není tam mnoho slunce a pro kluka z Kalifornie je tam celkem zima. Ale to, co bylo velmi vřelé, bylo ve studiu. Myslím tím ty producenty a skladatele, co přivedli. Bylo to tak fajn! A byli plni energie, nápadů a zvuků (vibrací) a já jako bych se ponořil do nového zvuku, nových písní, trochu jsem to prozkoumával. Myslím, že to, co je činí tak skvělými producenty, je, že se nedrží jednoho stylu. Půjčují si ze všech druhů období a stylů a žánrů. Já nevím, myslím, že dneska může být žánr irelevantní. Myslím si, že hledání sama sebe prostřednictvím žánru je… Může to být limitující, víte? Takže s tímhle – když jsem tam jel, bylo cílem spíše přijít s něčím upřímným, emocionálním, s něčím, na co se napojí tolik lidí, kolik to jen bude možné.