<iframe height=“348″ width=“100%“ src=“http://www.youtube.com/embed/WC0EX7rpXSg“ frameborder=“0″ allowfullscreen></iframe>
Adam mluví o svém novém albu, tedy o věcech, o kterých jsme už slyšeli – jak jeho minulé album vznikalo příliš překotně a on ještě tenkrát neměl představu co vlastně chce svou hudbou sdělit, kdežto teď už poznal sám sebe mnohem víc, zároveň nejen psal, ale také produkoval jednotlivé skladby, podílel se na grafické stránce a dokonce sám sebe stylizoval pro obal toho alba. Ne, nebylo to pro to aby mohl říct: “Podívete co dokážu.”, chtěl prostě aby to album bylo co nejvíc jeho a o něm.
Chtěl aby se jmenovalo Trespassing, protože chce aby jeho fanoušci mohli “trespassing” do jeho života (aby ho lépe poznali co je zač jako člověk, ne jen jako umělec) a zároveň doufá že on tak bude “trespassing” v jejich životech taky.
Minulé album se jmenovalo “For Your Entertainment” a bylo zcela odlišné – velmi nápadné, s výrazným stylem. Jeho vkus se ale od té doby trochu změnil – když byl na Idolu, byl tak trochu jako: “Podívejte co dokážu.” Podobně jako atlet přistupuje ke sportu. Je to určitě efektivní, ale Adam je teď mnohem pečlivější při volbě svého stylu a chování a zpěvu. V písničkách “Trespassing” můžeme stále slyšet celý Adamův hlasový rozsah, ale je to odlišné od jeho minulého alba… Jeho motivace pro vokály a barvu hlasu vychází více z jeho emocí, z duše. Adam pak mluví o “Outlaws of Love” s jeho důvodech, které ho vedly k napsání té písně (jeho pocity, všechny zkušenosti a aspekty z LGBT komunity) a že když tu písničku dokončil a hrál jí přátelům a rodině, zjistil, že to není jen on, kdo se tak cítí, že ostatní lidi, i mimo LGBT komunitu mají stejné nebo podobné pocity (Adam při tom zmiňuje nešťastnou lásku – “Romeo a Julie”). Říká že tohle může být více specifické v jeho mysli, ale může se to aplikovat v mnoha jiných situacích.
Mluví o své spolupráci s Pharrellem Williamsem, jak se na to těšil a zároveň z toho měl obrovský respekt. Adamova obvyklá věta: “Říkal jsem si, já nejsem dost dobrý, abych pracoval s Pharrellem.” A pokračuje: “Jak tohle může vůbec fungovat? Ale začali jsme hned mluvit o více filozofických a hloubějších otázkách a vznikl tam užší kontakt na intelektuální úrovni a já jsem okamžitě zjistil, že tenhle člověk chce udělat dobrou hudbu a to je všechno. Že v tom není jeho ego a že se s ním cítím velmi pohodově. Je neskutečně inteligentní a skvělý muzikant a to byla čest dělat s ním.”
“Světlá stránka toho alba je tak nějak o přijetí tvých vlastních chyb. Třeba Cuckoo – to si vlastně pohrává s nápadem, že jsem cvok. A tím že jsem na očích publika a mám tenhle životní styl člověka tak trochu tlačí do téhle situace – v tom nejlepším možném smyslu. Takže když něco slavím, jsem jako: “Tohle je šílené. A já se mám skvěle!” Většinou je to sarkastické a není to myšleno vážně, ale uprostřed té písničky zpívám že se musím dostat ze svěrací kazajky. A to samozřejmě znamená – však víte, svěrací kazajku v blázinci, ale je to svým způsobem i metafora – víte, “straight jacket”. Pro mně to vypadá někdy jako když tam není moc rozdílu – jsem gay, v hudebním průmyslu – to je jako mít “straight jacket”. Tak trochu jako sešněrovaný.” Adam pak mluví o své představě téhle “svěrací kazajky”, jako něco módního, něco jako jeho vysoce módní svěrací kazajka pro rok 2012.
Říká, že je to těžké být gayem a celebritou. Učí se jak se přes to přenést. Říká si, “Okey, jsem s tímhle smířený a jsem velmi šťastný, jsem ve skvělé pozici a můžu dělat hudbu pro lidi a žít opravdu zajímavý život a nedovolím aby mně tamty věci ovlivňovaly. Myslím si že to že jsem dospíval jako někdo kdo je trochu odlišný je mi užitečné v mé dnešní situaci, protože jsem zvyklý cítit se jako outsider, takže je to pro mně docela uspokojivé, být takovým. Taky mně to všechno tak trochu drží při zemi a nutí mně to přistoupit k podstatě věcí, což je něco co jsem dělal zatímco jsem dospíval, což je dobrá vlastnost v náročných situacích.
Myslím si, že najít rovnováhu je velmi obtížné, ale jestliže se snažíte, hledáte ji a pracujete na tom, je to to nejlepší co můžete udělat. A já si myslím že to je o čem je to album taky, že nikdo není perfektní. Všichni máme něco na čem můžeme pracovat, zlepšovat se… a to jsem já… dělám pokroky… takže…”
